Jantar baltický fosilní pryskyřice / vykuřovadlo

Fosilní pryskyřice jantar, lat. Succinum, byl považován za všelék. Známý je jako vykuřovadlo, rituální šperk, likér, tinktura, olej, parfém, prastará obchodní komodita... Jantar je zkamenělá pryskyřice pradávných stromů, kterou astrologové a klenotníci zařadili spolu s perlami mezi drahokamy, přestože jsou prokazatelně jiného původu nežli minerály. 

Německý název „bernstein“ znamená „hořící kámen“, obřadně byl po staletí zapalován při zvláštních příležitostech. Další název „gentar“ znamená „chránit“.  V historii byl považován za "všelék" na revma, bolesti, nachlazení, při stresu a vyčerpání, také jako afrodiziakum. O zimním slunovratu se kousek nosil u sebe jako symbol sluneční energie.

Ve starověkém Římě lékaři léčili jantarem horečku,dětské choroby, předepisovali ho pro zlepšení zraku. Tento vzácný prostředek doporučovali také u nemocí hrtanu,používal se při poruchách spánku, bolestech hlavy, žaludečních katarech, nachlazení a jako protijed.

Jako vykuřovadlo má jantar silné dezinfekční a očistné účinky. Při epidemiích nakažlivých chorob se kouřem ze spalovaných kousků jantaru vykuřovaly místnosti jako ochrana před morovým povětřím. Byl také pálen pro klid a očistu duše.

Jeho vůně je však dosti specifická, připomíná spíše pálení gumy než libé vůně mladších pryskyřic. Takže pro praktické použití vřele doporučuji kombinovat (a zjemnit jantarovou "vůni") např. kadidlem nebo benzoe. Nicméně v účinku asi nenajdeme silnější pryskyřici. Tak se nenechte odradit tímto "varováním".

Já tento druh používám i pro výrobu jantarové tinktury.

Pálit určitě lépe na uhlíku.