Santalové dřevo / jádrové drcené

Poselstvím santalu je sdělovat nám, že jsme součástí celku. Přináší atmosféru klidu a míru. Probouzí spící potenciál, pomáhá k rozkvětu a vede k vnitřnímu klidu až osvícení. Pomáhá transformaci energií v těle. Uklidňuje tok myšlenek a velmi se hodí k meditacím. Je spojován s přechodem do posmrtného života.

Pravý santal bílý, lat. Santalum album, je nádherně a jedinečně vonícím vykuřovadlem, je ztělesněním posvátnosti, je to vůně, jaké se prostě nic nevyrovná. Doporučuji ho pálit spíše samostatně, ve směsích se trochu ztrácí. Patří k těm nákladnějším vykuřovadlům, ale určitě stojí za to.

V Indii nejvyšší kasty používali pro spalování zemřelých hranice ze santalového dřeva. Věří zde, že zlí duchové se bojí vůně santalu a tam, kde voní, nemohou vstoupit.

V ájurvédě má mnohostranné využití například na horečky, otoky hlavy, bolesti, kožní nemoci atd. Prášek se tradičně používá v kosmetice a péči o vlasy.

Santalovník patří v Indii k ohroženým druhům, obchod s ním je pod kontrolou vlády.

O santalu se píše

„Santalové dřevo zchlazuje a tiší celé tělo i mysl, jeho působení se šíří prostřednictvím krevního oběhu, trávicí, dýchací a nervové soustavy. Santal ulevuje od horečky, žízně, pocitu pálení a brání pocení.“

„Santalové dřevo pomáhá probouzet inteligenci. Pomáhá otevírat třetí oko a posilovat nesobeckou lásku a podporovat meditaci. Také napomáhá přeměně sexuální energie.“  Rostliny v ájurvédě

„Santalové dřevo je jednou z nejdéle používaných léčivých aromatických rostlin, historické prameny dokumentují výskyt santalu v lidské kultuře po tři tisíciletí. Najdete o něm zmínku v Nikurtře, védském komentáři datovaném někdy do roku 500 př. n. l.

V Indii byly nalezeny santalové uhlíky z období kolem 1200 př. n. l. (McHugh 2012). Santal je zmiňován v Ramajáně a Mahabharátě, dvou indických epických básních (Scartezzini a Speroni 2000). Santalový prášek se přidával do kosmetiky již v době kolem 900 př.n.l., a to jak do koupelí, tak do pasty, aplikované na pleť.“

"Staří Egypťané dováželi dřevo santalu pro použití v medicíně, balzamování a při rituálním vykuřování pro uctívání bohů. Budhisté používali santalové dřevo na léčbu deprese, úzkostí a nespavosti a v Tibetu jej mniši aplikovali pro uvolnění těla a soustředění mysli (Anon 2002). V Číně se pak santal používá jako důležitá příměs do vonných tyčinek. Již v průběhu dynastie Tang byl uznán jako aromatická medicína (681 n.l.), sloužící k léčbě dýchacích potíží.“  Robert Tisserand, Obroda santalového dřeva